Z historie novoročenek

Nejstarší česká firemní novoročenka z roku 1606.
Jan Hanuš

Budete-li se snažit zjistit, kdy vznikla nejstarší česká novoročenka, dočtete se pravděpodobně o hraběti Karlu Chotkovi z Chotkova a Vojína. Ten se údajně na počátku 19. století velmi zasloužil o popularizaci novoročenek, když začal ve velkém rozesílat papírové novoroční gratulace se zkratkou PF. Dále do historie se česká novoročenková stopa ztrácí. Je však téměř jisté, že Karel Chotek nebyl zdaleka prvním vynálezcem novoročenek. Vždyť příchod nového roku byl od nepaměti jedinečnou příležitostí k zastavení se, zamyšlením se nad smyslem pozemského bytí a obdarování blízkých a přátel přáním všeho dobrého. Nezanedbatelnou motivací jistě byla i možnost oslovit obchodní partnery a významné osobnosti, se kterými bylo výhodné udržovat ty nejlepší vztahy a udržet se v jejich pozornosti. Obchodní motivace takového počínání se jistě příliš nelišila od té dnešní.

Výseky Abalon
Novoročenka - malý groš 1606. Čermák Kliment a Skrbek Bedřich: Mince Království českého za panování rodu Habsburského od roku 1526.
Pardubice 1891 - 1913.


K takovým obchodním či firemním novoročenkám můžeme pravděpodobně zařadit unikátní novoročenku rozdávanou pravděpodobně vedoucími zaměstnanci pražské mincovny a možná i představiteli české královské kanceláře na počátku 17. století. Nejedná se o novoročenku papírovou, jak bychom mohli očekávat, ale o stříbrnou novoročenku v podobě mince. Lícní strana novoročenky byla vyražena běžným razidlem, používaným k ražbě tzv. malých grošů. Rubní strana novoročenky pak byla vyražena speciálně pro tuto příležitost vyrobeným razidlem. Na novoročence čteme německý nápis ZUM NEUEN JAHR 1606 (K NOVÉMU ROKU 1606).

Novoročenka byla vyražena v pražské mincovně za panování Rudolfa II. v době, kdy byl jejím mincmistrem (dnes bychom řekli ředitelem) štýrský rodák Hanuš Lasanz z Friedenecku. Razidla vyrobil pražský zlatník a medailér Jan Konrád Greuter, dodávající razidla do pražské mincovny od roku 1601. Zajímavé je, že novoročenka nebyla možná určena pro rok 1606, jak bychom mohli předpokládat z uvedeného letopočtu, ale až pro rok 1607. Uvedený letopočet, jak je na mincích zvykem, uvádí spíš datum výroby. Že se jedná o novoročenku vyraženou za mincmistrování Hanuše Lasanze nedokládá pouze uvedený letopočet, ale přesvědčivě i Lasanzova mincmistrovská značka ve tvaru dvojité lilie uvedená v lícním opisovém kruhu. Pražská mincovna spadala pod bezprostřední pravomoc české královské kanceláře a je téměř vyloučené, že by Hanuš Lasanz nechal vyrobit mince takto neobvyklého provedení bez jednoznačného souhlasu nadřízeného orgánu. Nemůžeme proto vyloučit, že novoročenky sloužily i pro potřebu královských úředníků.

Tavba kovů a výroba mincí byla v raném novověku technologicky vysoce odbornou činností, ve které našli ve velké míře uplatnění odborníci přicházející do Čech ze zahraničí. Není proto náhodou, že v českých mincovnách, s výjimkou mincovny v Kutné Hoře, byla úředním jazykem němčina. To vysvětluje německé znění novoročního textu. Zkratkový opis na lícní straně mince je uveden v latině a v plném znění zní RUDOLPHUS SECUNDUS DEI GRACIA ROMANORUM IMPERATOR SEMPER AUGUSTUS GERMANIA HUNGARIA BOHEMIA REX (Rudolf II., z vůle Boží římský císař, vždy vznešený německý, uherský a český král). Veškerá práva k výrobě mincí, tzv. mincovní regál, držel panovník jako významný zdroj svého příjmu a opis v tomto provedení spatřujeme na většině českých ražeb Rudolfa II.

Vyobrazení vzácné novoročenky v podobě malého groše s letopočtem 1606 poprvé publikovali Čermák se Srbkem na konci 19. století (Kliment Čermák a Bedřich Skrbek: Mince Království českého za panování rodu habsburského, Pardubice 1891 – 1913, díl I.). Okolnostem jejího vzniku se však nevěnovali. Ani později nebyla novoročence českou numismatikou věnována větší pozornost, pouze v souhrných zpracováních bylo citováno starší vyobrazení (Janovský, Hanibal a Novák). Jsme proto rádi, že můžeme všem zájemcům o historii novoročenek a numismatiku přinést nové a souhrnně zatím nikde nepublikované údaje.


Použitá literatura:
Čermák, Kliment a Skrbek, Bedřich: Mince Království českého za panování rodu habsburského.
Pardubice 1891 - 1913
Hanibal, Vladimír a Novák, Emil: Malé groše. Poděbrady 1981
Janovský, Hubert: České Vládní mince. Kartotéka novověku. Praha 1948
Leminger, Emanuel: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře. Praha 1926
Nohejlová, Emanuela: Z příběhů pražské mincovny. Praha 1929